Narozen: 27. března 1592 v Těšíně
Zemřel: 29. května 1637 v Liptovském Mikuláši
Jméno obce Třanovice významným způsobem proslavil evangelický
kazatel, spisovatel, hudební skladatel a básník Jiří Třanovský. Jeho
tvorba obohatila liturgii evangelických bohoslužeb na několik staletí
a jeho písně, napsané ve dvacátých a třicátých letech 17. století,
zaznívaly a zaznívají při bohoslužbách ve sborech evangelických
církví dodnes.
Jiří Třanovský se narodil v Těšíně, ale jeho otec Valentin, zámožný
řemeslník, pocházel z Třanovic. Třanovského děd Adam byl váženým
sedlákem a fojtem v Třanovicích a všem svým potomkům odkázal
jméno po rodné obci. Jiří Třanovský studoval ve Wittenbergu, poté
působil jako učitel v Praze na gymnáziu u chrámu sv. Mikuláše na
Malé Straně, pak jako soukromý učitel na třeboňském zámku Jana
Jiřího ze Švamberka. Další Třanovského kroky vedly do moravského
Holešova, kde od podzimu roku 1613 řídil městskou školu. Roku
1615 odešel do Valašského Meziříčí, kde se stal rektorem evangelické
školy a o rok později kazatelem. Zde se oženil s Annou, pocházející
z opavského rodu Polanů z Polansdorfu. Po Bílé Hoře (r. 1620) byli
evangelíci, především jejich představitelé, pronásledováni. V té
době také řádil ve městě mor. V jeho důsledku Třanovskému zemřely
tři děti. V roce 1624 císař Ferdinand II. nařídil, aby evangelické
duchovenstvo konvertovalo ke katolictví, v opačném případě mělo
opustit zemi. Třanovský zvolil druhou variantu a odešel se svou
manželkou a jedním přeživším synem do Těšína. Po krátkém pobytu
zde odchází do města Bílska. Válečné události Třicetileté války
a rekatolizace citelně zasáhly obyvatelstvo na území Těšínského
knížectví a s ním i rodinu Jiřího Třanovského, který jako evangelický
duchovní byl nucen odejít. Odchází na Slovensko, kde působí jako
kaplan na Oravském hradě a později (r. 1632) v Liptovském Mikuláši.
Zde také vydal své nejvýznamnější dílo – zpěvník Cithara sanctorum.
Záhy po jejím vydání onemocněl a zemřel 29. května 1637 ve věku 45
let. Po sobě zanechal tři syny a čtyřletou dcerku a dílo, jež se zapsalo
tučným písmem do dějin duchovní poezie i hudby 17. století.
Augsburská konfese – překlad Augsburského vyznání (r. 1620 vytištěn
v Olomouci)
Odarum sacrarum sive hymnorum libri tres – r. 1629, sbírka 150
latinských náboženských básní
Phiala odoramentorum – r. 1635, nábožné modlitby
Cithara sanctorum – kancionál (zpěvník), r. 1636, první vydání
obsahovalo celkem 413 písní a sám Třanovský napsal přibližně 150
z nich.
Stálá expozice o životě, díle a odkazu Jiřího Třanovského nám má
připomenout, jak významný vliv měla tato osobnost na formování
kultury, jazyka a duchovního rozměru nejen v našem národě, ale
i u okolních slovanských národů.
Památník byl realizován v rámci Operačního programu přeshraniční
spolupráce Česká republika – Polsko (Farní sbor Slezské církve
evangelické a. v. v Třanovicích a Parafia Ewangelicko- Augsburska w
Dziegielowie) a byl otevřen dne 29. 12. 2013.
Expozice byla připravena ve spolupráci s Muzeem Těšínska.
Socha Jiřího Třanovského se nachází v prostoru před vstupem do
evangelického kostela.